Čtyřka

Ano, je to tak. 4. února ve 21.50 se z naší rodinky stala čtveřice.
Maminku si v porodnici nechali už ráno po pravidelné prohlídce na „monitoru“. Matýska naštěstí hlídala teta, a tak si ho tatínek vyzvedl až odpoledne cestou z práce. Kolem sedmé hodiny první telefonát od maminky, že jí praskla voda, ale že má být zatím tatínek v klidu. A tak tatínek nakrmil, umyl a uložil ke spánku tehdy ještě jediné naše dítě, uvedl dědu do pohotovostního režimu a čekal na další telefonát. Za pět minut devět to přišlo. Tatínek zavolal dědu na hlídání a vyrazil do porodnice. Tam rovnou na sál, kde už maminka hekala, vzlykala a nadávala. Pár minut utěšování a šup na stůl. Sestřičky zavolaly pana doktora, který přiběhl tak rychle, že si ani nestihl vzít košili, takže se omlouval za to, že je jen v tričku. No a jak už jsem psal výše, za deset deset byl Vojtíšek na světě. Nastalo obligátní měření, vážení a popisování (50 cm, 3,120 kg). A po dalších pár minutách byla i maminka v pořádku, a tak už se mohl Vojtíšek „přisosnout“ a oba šťastní rodiče vykřičet všem známým tu šťastnou novinu.
S odstupem pár dnů hodnotí i maminka porod jako ideální.
9. února 2010
strana 143 z 147