Zoologické zařazení vakoveverek

Strunatci

Strunatci jsou velmi vývojově pokročilá skupina. Charakterizuje je struna hřbetní (chorda dorsalis), tvořící osu těla. Vznikla vychlípením hřbetní strany trávicí trubice. Nervová soustava dosáhla vysokého stupně vývoje.


Obratlovci

Okolo struny hřbetní se vytvořila páteř tvořená kostěnými nebo chrupavčitými obratli. Tělní oporu tvoří kostra. Pohyb je zajištěn ploutvemi, nebo párovými končetinami. Dýchají pomocí žáber, plic nebo i celým povrchem těla. 40 000 druhů zahrnuje nejvyspělejší živočichy včetně člověka.


Čelistnatci

První žaberní oblouk mají přeměněný v čelist. Vždy jsou u nich vyvinuty dva páry končetin, které však mohou být pozdějším vývojem zredukované. Mají dokonale vivynutou nervovou soustavu a zejména mozek.


Savci

Nejvyspělejší, velmi přizpůsobivá a rozmanitá skupina, dají se charakterizovat některými znaky: Celkem rozeznáváme asi 4300 žijících druhů v 1000 rodech, 120 čeledích a 20-22 řádech.


Živorodí

Jsou mnohem pokročilejší než vejcorodí. Plazí znaky se vyskytují jen výjimečně. Všichni druhy rodí živá mláďata.


Vačnatí

Vačnatí v současné době obývají Severní a Jižní Ameriku, Australii, Tasmánii, Novou Guineu a okolní ostrovy. Vznikly jako paralelní vývojová větev placentálů, nejsou tedy jejich předky. Poprvé se objevují v křídě v Sev. Americe. Odtud se rozšířily do Evropy, na sever Afriky, do Jižní Ameriky a dále přes Antarktidu do Austrálie. Tito starobylí a rozmanití živočichové obývají nejrůznější biotopy s velkou škálou ekologických nik. Jedním ze společných znaků vačnatců jsou vakové kosti. Ty mají obě pohlaví, vak jen samice. Mláďata se rodí vyvinuta velmi nedokonale a svůj vývoj dokončí ve vaku. Tento způsob rozmnožování má před placentální živorodostí řadu výhod. Samice jsou v době březosti méně zranitelné, šetří energii, snadněji a rychleji nahradí ztrátu potomstva. Do nedávna se vačnatí klasifikovali jako jediný řád - vačnatci (Marsupialia). V nově pojaté klasifikaci, která se snaží lépe zohlednit fylogenetické vztahy, jsou děleni do 2, 5 nebo 7 řádů - to není ještě definitivně ustáleno.


Dvojitozubci

Dvojitozubci jsou největším řádem nadřádu vačnatých (Metatheria). Od ostatních vačnatých se liší tím, že jsou syndaktilní tzn. druhý a třetí prst na předních končetinách jsou zcela srostlé a diprodontní tzn. na spodní čelisti převládá jeden pár řezáků. Někdy však může být přítomen i druhý pár těchto zubů. Většina dvojitozubců má v horní čelisti tři páry řezáků. U čeledi vombatovitých (Vombatidae) je tento počet redukovánn na jeden pár. Dolní špičáky zcela chybějí všem druhům. Horní špičáky jsou přítomny. Bývají ale různého tvaru, od nízkých a rovných až po zahnuté s mnoha ostrými hranami.


Vakoveverkovití

Příslušníci čeledi přešli k životu na stromech a některé druhy mají proto kožní záhyby, které při skoku rozepínají mezi zadními a předními končetinami po obou bocích,a zvětšují tak povrch těla. Do této čeledi řadíme 6 rodů s 23 druhy obývajícími Austrálii, Tasmánii, Novou Guineu a přilehlé ostrovy. Příslušníci 2 rodů mají výrazná přizpůsobení ke klouzavému letu.