|
Jak jsem vyráběl klec Nejsem příznivcem toho, když jsou zvířata zavřená v malinkých klíckách a možnost pohybu mají jen tehdy, když je vypustíte ven (přeci jenom ne každý den má člověk tu možnost, nechat zvířata dostatečně proběhnout), a tak jsem se rozhodl, že než si přivezeme naše vakoveverky, postavím jim dostatečně velkou voliéru. Úplně původně jsem chtěl vyrobit terárium slepené ze skla, ovšem pak jsem se dočetl, že skleněné terárium je pro chov veverek nevhodné (veverky by při plachtění narážely do skla). Nejlepší je použít klec nebo voliéru. Také jsem se dozvěděl, že si veverky značkují své teritorium, takže jsem hned v počátku zavrhl veškeré savé materiály (dřevěnou konstrukci). Chtěl jsem klec vyrobit z chromované drátěné sítě (z jaké se dělají klece pro kanárky), ale nepodařilo se mi sehnat výrobce, a tak jsem na internetu začal hledat výrobce velkých voliér, abych přišel na to, jak to dělají.  Jako správný kutil jsem nejdříve zhotovil výkres (vidíte ho na obrázku). Rozměry nejsou náhodné. Půdorys byl zvolen tak, aby byl shodný s vedle stojící knihovnou, výška byla zvolena tak, aby odpovídala výšce knihovny, když se pod klec umístí skříňka na veverčí pamlsky (ze skříňky ale nakonec sešlo). Pro lepší přístup jsem udělal celou přední stěnu otevíratelnou. V dolní části jsou menší dvířka, kterými se bude snadněji vyměňovat krmení. Konstrukci klece jsem nakonec vyrobil z plastových spojek a hliníkových "jeklů" o průřezu 20x20x2. Tady jsem udělal první chybu. Nejdříve jsem ve firmě Alupa nakoupil hliníkové "jekly", a pak až jsem začal shánět ty plastové spojky. Nakonec jsem je sice sehnal u firmy Alumat, ale bohužel jsem zjistil, že je vyrábějí jen na "jekly" o průřezu 20x20x1,5. Takže jsem musel všechny spojky opilovat, čímž jsem si přidělal nejen zbytečnou práci, ale hlavně snížil pevnost spojek a navíc jsem za hliníkové "jekly" utratil zbytečných 200,- korun navíc.  Jako výplň jsem použil pozinkované pletivo, protože se mi jeho hrany při ostříhání na správný rozměr zdály příliš ostré. Místo běžného přinýtování jsem je nakonec přišrouboval samořeznými šrouby přes hliníkový "plocháč". Spodní část se šuplíkem jsem si nechal vyrobit z plastu, ze kterého se běžně vyrábějí odpadové jímky a bazény. Tento materiál jsem zvolil hlavně proto, že je poměrně dobře oděruvzdorný a hlavně je velmi dobře omyvatelný. Ze stejného materiálu jsem nechal udělat i zadní stěnu, kterou jsem nakonec přišrouboval k již sestavené konstrukci. Tady jsem udělal druhou chybu. Ne z hlediska konstrukčního, ale spíš z cenového. Ten plast je poměrně dost drahý, a tak kdybych udělal zadní stěnu také z pletiva, ušetřil bych cca 400,- korun.  Když jsem klec sestavil, nastěhovali jsme ji na její místo a vydali se do lesa na větve a hrabanku (tu jsme použili jako podestýlku, protože má lepší savé vlastnosti než hobliny). Větve jsem přišrouboval pomocí vrutů a velkých podložek přes pletivo, aby byla jistota, že je veverky nijak "nevytáhnou". Nakonec jsme nainstalovali domeček, který jsem vyrobil z kokosového ořechu, přidali ještě zakoupenou proutěnou ptačí budku (ať si vyberou, kde chtějí bydlet), napáječku a misky na krmení. Když jsme si vakoveverky přivezli, zjistili jsme, že se snaží šplhat i po zadní plastové stěně. Ta se jim ale smekala, a tak jsme na ní připevnili bambusovou rohož a také jsme do klece nainstalovali provazy, po kterých veverky šplhají. 
|